Obyčejně si jaro užívám. Jarní trylkování ptactva a splynutí duše s tichem přírody. Letos jako by toho všeho bylo potřeba tak nějak víc. Víc zpěvu ptáků a víc ticha, aby se mysl očistila a tělo nabralo vnitřní sílu. Ticho. Očista. Přerod v něco nového. Nový začátek, nová očekávání.
A kde nejlépe načerpat tyto zdroje? Osobně si pro tyto dary chodím do přírody.
V dubnu vychází úplněk na osmého. Je to ten pověstný úplněk první po začátku jara, který je následovaný Velikonocemi. Jak staré pranostiky nabádají, doba po úplňku je nejvhodnější k očistné kúře. Venku už v těchto dnech můžeme potkat řadu bylinek, které k tomuto účelu skvěle poslouží – mladé kopřivy, listy pampelišek, březová míza a třeba květy sedmikrásek. Léčivá síla se nachází také v rašících pupenech, lístcích a letorostech řady bylin, keřů a stomů (ale o gemoterapii zase někdy jindy).
Trocha teorie:
Očistná kúra by měla být volena tak, aby vyhovovala svému uživateli a rozhodně negativně neovlivňovala zdravotní stav tohoto uživatele, stejně jako jeho případnou medikaci. Proto dbejte rad odborníka a nedělejte na sobě pokusy!
A jak zahnat jarní splíny? Dělání, dělání to ti úsměv zachrání..jak se zpívá ve známé pohádkové písničce. Na naší zahradě by pak mohlo vskutku vzniknout sanatorium, neboť práce tu máme opravdu dost a dost.
A co že pilná hospodyňka na své zahradě opečovává? Letos to vypadá, že salát si dáme už na Velikonoce, potom přijdou na chleba s máslem ředkvičky a pažitka a rukola nezůstane pozadu. Prostě pestrá porce vitamínů na talíři. O med se s rozkvětem prvních peckovin postarají včely a my se jim zase odměníne laskavou péčí po celý rok.
S blížícími se Velikonocemi, i když letos nejspíš bez koledníků vyvstala otázka, co s proutky, které se nezužitkují v pomlázce. Naštěstí nápadů je vždycky dost, a tak se zhmotnily v hádejte co?
