Co tak zvolit za dnešní téma? Světem hýbe pandemie, a tak se těžko bude hledat téma vážnější a možná i atraktivnější. A snad to ani není mým cílem. Na druhou stranu, je to spíš voda na můj mlýn.
Bydlíce na vesnici, uvrhá člověk sám sebe tak nějak dobrovolně do izolace, nebo chcete-li do karantény (to slovo teď v mnohých ústech tak nějak zdomácnělo).
Zatím se zdá, že i přes mnoho zásadních restrikcí se pro nás nic moc nemění. Vždyť většinu času v tomto období stejně trávíme okopáváním své zahrady nebo prací v lese. Pokud jezdíme do zaměstnání nebo na nákupy, pak stejně vlastním autem, protože autobusová spojení jezdí přesně v tu dobu, kdy se nám to nehodí.
A když už nakupujeme, tak rovnou na týden, abychom dílčími nákupy zbytečně neplýtvali čas, je přece daleko zábavnější „vrtat“ se třeba ve včelách, než vybírat potraviny, co jsou k snědku a neudělá se vám z nich špatně ještě dřív než dočtete štítek se složením.
Na naší zahradě už v tuto dobu vyrašily listy tulipánů a samozřejmě jako všude jinde pohled pohladí rozkvetlé krokusy. Protože je letos všechno o měsíc napřed, máme zaseté i takové ty zahradní zeleninové klasiky – ředkvičky, rukolu, hrášek, brokolici atd… A právě hrášek mi připomněl, jaké to je, když se snažíte něco zasít s pomocníky asi tak ve věku 1.5 roku.
Standardní postup setí hrášku je asi takovýto: najdete a uhladíte vhodný záhon. V hlíně vytvoříte několik rovných lajn, do kterých za pomoci sázecího kolíku utvoříte díry asi 7 cm hluboké a 15 cm vzdálené, do nichž vložíte po 3 kuličkách hrášku a zasypete hlínou a tak pokračujete, až máte vše oseté.
S pomocníkem to vypadá asi takto.
Na jakž takž uhlazený záhon a podupané lajny vytvoříte první díru. Pomocník díru zasype. Nevadí. Uděláte díru znova a rychle do ní vhodíte 3 hrášky (no možná jich tam bylo pět, nebo taky jen dva, ale to se v té rychlosti nedalo spočítat). Než uděláte další díru, pomocník prstíčkem vybere hrášky ven. Nevadí.
Zkusíte to znovu. Díra – superrychle hrášky a světelnou rychlostí přihrnout.
Hurá.
Jo a když se otočíte, vidíte, že vaše vítězství je vykoupeno jeho plnou pusou namořených hrášků. Ihned mu je začnete vydloubávat z pusy ven k zjevné nelibosti konzumenta, no a pak už vás na nějaké další setí přejde chuť. Když se ale dílo podaří dostanete se zase o kousek blíže k soběstačnosti a ta je myslím v době, jakou nyní prožíváme k nezaplacení nejen na úrovni jedince.
A abychom dodrželi sliby z minulého článku – poklad, který se podařilo vykopat při rytí byl kořen čekanky obecné (Cichorium intybus). Od nepaměti se upražený kořen používal jako náhražka kávy. Pro svůj vysoký obsah hořčin a tříslovin si získal oblibu při léčení trávicích obtíží, zejména nechutenství, plynatosti, nedostatečné sekreci žluče a žaludečních potížích. My jsme jej použili tradičním způsobem, rozkrájet a nasušit a takto to dopadlo.
